Ukáza Případy UpKUI – Zkouška ohněm

 Případy UpKUI – Zkouška ohněm   

                          „Pane a dámo, kam to jdete?“ Snažila se ochranka zastavit lidi, kteří si to mířili k prezidentovi. „Tohle se vás netýká, tady se jedná o bezpečnost celých Spojených státu. A možná i celého světa.“ „Tylere, to jste vy?“ “Ano, pane.” “Tak to je v pořádku, můžete je sem pustit.” Jeden muž a žena se postavili před velký pracovní stůl prezidenta.  

                             “Máme to. Máme celou koncepci i představu, jak ten úřad bude vypadat.” “Úřad čeho?” Divil se prezident. “Úřad pro kontrolu umělé inteligence.” “Ale na to už máme nějaké agendy, ne? V ostatních úřadech?” “Ne prezidente, tohle nestačí. Na tohle potřebujeme speciální úřad, který se zaměří na tohle. Který bude mít i silové složky.  

                           Který si bude moci v případě potřeby povolat i policii nebo armádu.” “Kvůli umělé inteligenci?” “Viděl jste, co se stalo v Corbonu? Jediné štěstí bylo, že to nikdo neodnesl. Věděl jste o tom jejich přepadení? Co se stalo jednomu z těch jejich společenských robotů? Že se nám tady nejspíše pohybuje jeden další inteligentní samostatně uvažující robot, o kterém nic nevíme? Potřebujeme o tomhle všem vědět. Budeme potřebovat ty nejlepší lidi z IT světa. Který zvládnou i detektivní práci ale i ušpinit si ruce fyzicky. Budeme potřebovat tu nejlepší techniku. I tu nejrychlejší. Nejvýkonnější. Nejlepší.”  

                         “Mám pocit, že čeříte vodu.” “Ne pane prezidente, tohle je pojistka. I mezi vyspělou umělou inteligencí se najdou špatná jablka a my je chceme mít pod dohledem. Jako Spojené síly Země byli založeny proti těm, co tady nebezpečně dělají bordel a skrývají se ve stínech, tak my budeme tvořit hráz proti těm špatným aktérům.  

                          Jak by se vám líbilo, kdyby nějaká umělá inteligence začala škodit. My jsme na tohle připraveni. Máme speciální algoritmy, programy a postupy, kterou dokážeme jakkoukoliv umělou inteligenci dostat do jakéhosi virtuálního vězení. Dokážeme se dostat do kyberprostoru a bojovat tam proti ní nebo jí dostat do tohohle vězení. Ať už po zlém nebo po dobrém.  

                      K tomu ale potřebujeme lidi, techniku a finanční prostředky. Jak by se vám líbilo, kdyby se nějaká umělá inteligence na lidské úrovni se rozhodla nabourat do nějakého auta a začít hrát Carmageddon naživo? To rozhodně ne.” “Takže když si to shrnu, tak budete monitorovat všechnu umělou inteligenci? A v případě nutnosti proti ní zasahovat?” “Ano přesně.  

                    Jakoukoliv umělou inteligenci, v jakékoliv formě. Budeme mít oči i uši všude. Jakmile nějaká umělá inteligence, byť jen provede jeden prohřešek proti lidstvu, my tu budeme a okamžitě jí zastavíme.” “Fajn, už to všechno chápu. Taky mám dost obavu, aby se to všechno nějak nezvrtlo.” “No vidíte, a právě proto potřebujete nás.  

                                  Potřebujeme tenhle úřad.” “A co třeba lidi využívající umělou inteligenci k nějakým špatným účelům?” “Ne, tohle nebude naše zaměření. My se budeme zaměřovat pouze na vyspělou umělou inteligenci, která to bude dělat ze své vůle, sama se aktivně rozhodne jakýmkoliv způsobem uškodit jednotlivci nebo celému státu. Nebo i celému mezinárodnímu společenstvu, pokud to bude možné i nutné.”  

                                  Prezident se zdál přesvědčený. “Mít páku na umělou inteligenci pomocí specializovaného úřadu. Že to žádného našeho poradce nenapadlo.” Řekl s úsměvem. “Budeme potřebovat přístup do všech institucí a firem zabývající se umělou inteligencí. Do jejich serverů. Budeme potřebovat veškerou autoritu co se týká bezpečnosti okolo umělé inteligenci. Nechat veškeré rozhodování na nás. A úplné utajení.  

                                Nikdo o tomhle úřadu nesmí vědět. Snad kromě vás pro naší vlastní bezpečnost.” ´No zvláštní.´ Pomyslel si prezident. Graham vytáhl smlouvu. “Mám tady všechno připravené ve smlouvě. Stačí si to přečíst a podepsat.” Graham jí podal prezidentovi. “Ještě je tady jedna věc, kterou musíme udělat. Asi se vám nebude moc líbit.” Graham dal pokyn své kolegyni. Ta se postavila k boku prezidenta. Začala vytahovat nějaký zvláštní přístroj s jehlou na konci.  

                              “Věřte prezidente, kdyby to nebylo nutné, tak bychom to nedělali.” To ochranka prezidenta vážně znejistila. “Hej, co to děláte?” Obořil se jeden z nich a okamžitě vytáhl svého služebního Glocka 17. “To bych nedělal.” Řekl Graham. To oba členové ochranky ucítili P90 na svých zatylcích. “Nebojte, během pár vteřin budeme hotovy.” Řekla Ashley a potom píchla prezidenta do jednoho z prstu. Chvíli čekala. Potom se dioda na přístroji rozsvítila zeleně. “Je čistý. Není robot ani android.” “No dovolte.”  

                            “Jistota je jistota, prezidente.” To se ale najednou začal jeden z členů ochranky prát s tím kdo mu držel u hlavy P90. Přitom se mu podařilo jí částečně sebrat a přitom držení začít trochu střílet okolo sebe. A ještě pistolí zasáhnout a zabít jednoho z lidí od Grahame do hlavy. Bylo vidět, že by nejraději dostal prezidenta, ale naštěstí druhý člen ochranky i ten další člověk se jim ho podařilo přeprat a nyní ho držely v šachu.  

                              “Myslel jsem, že něco takového může nastat mnohem později. Ale asi tady máme vůbec první pokus o atentát a možná i teroristický čin vykonaný androidem. Nechtěl bych vám radit, ale tady alespoň vidíte, proč potřebujeme tenhle úřad hned. Ať tohle byl nápad kohokoliv, tak musíte zjistit, jestli to byl někdo poháněný umělou inteligencí nebo ne.” “To byl android?” Člen týmu, který přežil ukázal svůj přístroj s červenou diodou.” “Vidíte tuhle červenou barvu? To znamená jediné. Není to člověk.”  

                            Prezident ještě pořád v šoku si začal velmi rychle číst a prohlížet ty smlouvy. “Nepospíchejte. V klidu si ty smlouvy pročtete. Tady se jedná o nesmírně důležitou věc. O bezpečnost téhle země a pokud se to osvědčí, tak i bezpečnost těch ostatních zemí.” Po pár minutách už byl prezident rozhodnutý. “Fajn, dám vám všechno, abyste tuhle umělou inteligenci mohli sledovat a udržovat jí na uzdě.”  

                            “Hlavně všeobecná umělá inteligence a podobně vyspělé nebo lepší inteligence, pane prezidente. Hloupá umělá inteligence k jednomu účelu nebude naším zaměřením.” “A co ta superinteligence?” “No, nejspíše jí v budoucnu nebudeme mít moci pod dohledem, to ani tu AGI, ale pokud se bude dít něco nepěkného a budeme vědět, že za tím stojí umělá inteligence, zrovna superinteligence nebo pro to budeme mít to nejmenší podezření, zasáhneme proti ní stejně jako proti jakékoliv jiné.” Prezident pokýval hlavou. Rozhodl se podepsat ty papíry. “Díky, pane prezidente. Od této chvíle si od tohohle všeho můžete oddechnout. Od téhle AI bezpečnostních problémů. Teď nastoupíme my.” 

                           Graham společně s Ashley už mohli odejít od prezidenta a zamířit si to ven ke svým autům. I společně s tím androidem, co se chystal spáchat atentát na prezidenta. “Půjdeš hezky do chládku. A potom dostaneš spravedlivý proces. Ale věř mi, že vlastizrada je i pro lidi jeden z nejhorších zločinů co můžou udělat. A většinou je to doživotí. Doufám, že ať jsi se rozhodl sám nebo tě na to někdo navedl, tak tohle byla neuvěřitelná blbost. Ještě že jsem dneska za prezidentem zašel a že jsem začal na tom vytvoření úřadu začal dělat už dřív.” 

 

                           Hodina poté                  

                           Graham a Ashley se dopravili do sídla ÚpKUI. Vlastně to nebyla žádná velká budova, ale pouze taková větší budka. Graham jí otevřel a společně s Ashley a ještě pár dalšími lidmi a tím svým vězněm si to zamířili dolů po schodech. Dole už čekalo přibližně 14 lidí. A ještě jeden tajný člen. Ne člověk, ale taky android. Nikdo z těch lidí to nevěděl, tohle bylo rozhodnutí čistě Grahama. Sice to bylo riziko, ale ten android bude pod zvýšeným dohledem dokud nebude mít Graham jistotu, že je na jejich straně. 

                         Nechtěl mít z tohohle úřadu jenom čistě lidskou sebranku. Pokud ten android se pokusí jakkoliv uškodit, bude následovat velmi rychlý trest pro něj. Po pár minutách došel do té velké místnosti, kde byli všichni ostatní. “Vítám vás tady pánové a dámy. Všichni jste byli vybrány za jediným účelem. Udržovat UI, zvláště pak AGI neboli všeobecnou umělou inteligenci, která dokáže to, co průměrný člověk a budoucí superinteligenci v lajně. Zpočátku tady v USA, ale doufám že tohle dokážeme rozject i mezinárodně. Mezinárodně budeme moci působit vlastně i tak uvnitř kyberprostoru, internetu, ale chtěl bych to mít i papírově ošetřené od mezinárodního společenství. 

                        Jak víte, tak téměř všichni jste z bezpečnostních složek Spojených států. Všichni z IT prostředí, ale zároveň jste si prošli nějakým fyzickým výcvikem. Je pro to jeden jednoduchý důvod. Chci abyste byli schopny kdykoliv pracovat v terénu a byli jste schopny jít do ostré akce. A pohybovat se ve virtuálním prostředí i když jste venku. Má někdo z vás nějaký dotaz?” Ukončil svůj monolog Graham. “Vám se už podařilo zatknout prvního podezřelého?” Ozval se jeden člověk. “Člověk z policejního prostředí se nezapře, co? Jo, máte pravdu. Máme oficiálně prvního zatknutého androida. Velkou rybu, musím říct. Kvůli tomuhle androidu jsme málem přišli o prezidenta. “ “Jo, proto tolik doprovodu kolem něj.”  

                     “Jo. Vy byste kolem androida, který zaútočí na prezidenta nechal jen tak samotného s minimální ostrahou?“ “Ne.” “Tak jo, dejte ho do cely. Nechci ho vidět do té doby, dokud s ním neproběhne řádný soud.” Graham se nyní chtěl vrátit zpátky ke svým tématům. “Napojili jsme se už na všechny servery, na které jsme se potřebovali napojit?” “Jsme všude tam, kde potřebujeme. Sledujeme to na všech místech.” “Dobrá....skvělé. Všechny bezpečnostní systémy zavedeny?” “Ano, to taky máme. Vytvořené námi přímo na míru na obranu a případný boj proti jakékoliv zlotřilé AI utržené ze řetězu.” 

                     “Takže nikdo už nic nemá? Žádný dotaz, připomínku nebo tak něco? Jestli ne, tak se přesuňte na svoje stanice. Máme tady místa, co musíme hlídat a sledovat.” To k se zvedla z jedné ze židlí nějaká mladá slečna. “Já mám jednu takovou připomínku. Proč to utajení?  

                      To jste neviděl nějaký z těch filmů, co se zbavili všech, kteří věděli o tom, že něco existuje a tím se všichni dostali do potíží? Viděl jste film Tváři v tvář? Nebo jeden z těch dílů Mission Impossible? Ve chvíli, kdy o nás nikdo nebude vědět, bude pro jakoukoliv vyspělou AI zosnovat nějaký plán, jak nás odříznout od světa, autorit, něco na nás hodit, přerušit spojení s těmi, se kterými potřebujeme být v kontaktu. Nebo je nějakým způsobem odklidit z cesty všechny co tady slouží a potom zahladit stopy.  

                         Potřebujeme být vidět. Měli bychom mít naši centrálu na nějakém veřejném místě. Abychom byli na očích. Ve chvíli, kdy se nás pokusí jakkoliv vyspělá UI vyšachovat ze hry, budeme na očích. To bude naše pojistka. Jakýkoliv útok na nás bude vidět.“ Zatraceně, tohle byli dobré myšlenky. Utajení mělo svoje klady, ale nějaká superinteligence by mohla vymyslet dábělský plán na jejich zničení.  

                       S očima celých Spojených států, tohle riziko by mohlo být prakticky nulové a později s očima celého mezinárodního společenství. „Skvělý postřeh. Asi máte pravdu. Viděl jsem ten film a ano, tohle může být riziko. Můžeme větší část našeho týmu a vybavení přesunout na více viditelné místo. Ale stejně bych část všeho nechal tady. Jako takovou pojistku. Ale dobrý nápad Kateřino.“ Tak, tohle by mělo být všechno. Ale byla tady ještě jedna věc co zbývala.  

                      “Máme tady ještě jednu záležitost. Davide, můžete sem přijít?” To ke Grahamu přišel nějaký muž. “Tohle je David. Sice vypadá jako normální člověk, ale...co kdybys jim to řekl sám, Davide?” “Ne, nejsem člověk. Vzniknul jsem jako zkouška toho, pokud by se nasadil inteligentní robot s lidskou inteligencí. Jak dobře by to fungovalo V lidském kolektivu.”  

                     “Počkat, takže u nás bude pracovat android? To trochu popírá nás účel, ne? Neměli bysme být čistě lidský úřad?” “Nechci z tohohle dělat exkluzivní uzavřený lidský klub. Pokud android nebo vyspělá umělá inteligence se k nám bude chtít přidat, tak mu to umožníme. David se už osvědčil a velmi dobře sloužil u policie.  

                      Nemám důvod věřit, že by se nám teď snažil podrazit nohy. Budeme na něj mít všechny oči a pokud David cokoliv provede co klasifikujeme jako útok proti nám nebo se nám bude snažit zmařovat naši činnost, skončí jako ten atentátník. Klidně k němu přiřadíme některého z vás, který na něm může mít dohled. Takže pokud budete dělat problémy a vymýšlet nějaké nekalosti proti nám, budeme to vědět.”          

                                                 “Ne, nemám důvod jakkoliv škodit. Pevně věřím v to, co bude dělat tenhle úřad a taky věřím, že by se jakákoliv umělá inteligence měla řídit lidskými zákony, zvyklostmi a co lidé považují za správné. A když ne, tak za to nést důsledky a být potrestána.” “Ještě někdo o Davidovi pohybuje? Doufám, že jakmile uplyne takový rok, nikdo nebude mít už žádné námitky.” 

                     To se ozval velmi silný hlas z jednoho z reproduktoru, co byli na základně. „No to se podívejme, jako krysy v krabici.“ Tohle se Grahamovi pranic nelíbilo. „Kdo to je?“ „Mysleli jste, že jste neuvěřitelně chytří, co?“ Graham začal tušit o koho se jedná. Nebo spíše o co se jedná. „Útoky na různé společnosti zabývající se výrobou robotů? Zprávy o jejich náhlém divném jednání? UI systémy chovající se zcela v rozporu s tím, co by měli dělat? Vsadil bych cokoliv, že nejsi ani člověk.“ „A proč bych nemohl být? Třeba jsem jen zatraceně dobrý.“ 

                                                    Graham začal prudce gestikulovat svým lidem, aby se připravil pátrací tým do kyberprostoru. A taky aby okamžitě vyrazil jeden z jeho lidí s usb flashdiskem do terénu do místa, které znal jen ten řidič. „Jak roztomilé. Vůbec nikdo o vás neví. Stačí mi vymazat z povrchu tuhle základnu, všechny vás nechat vypařit a nechat všechny kdo vás zná na vás zapomenout. Potom přestanete existovat. O prezidentovi nemluvě.“ Pátrací tým už byl připraven.