Jen my dva

Jen my dva

Kalousek:No je to v pytli Bárto, nakonec jsme zbyli sami dva-na celé to vládnutí…počkat, vždyť tady máme ještě dvojníka Nečase.

Bárta:Dvojník Nečase….a ty myslíš, že nám bude k něčemu platný? To jsi asi nečetl dnešní noviny.

Bárta hodí na stůl čerstvé noviny

Bárta:Já jen nepochopím, jak někdo může být tak blbej.

Kalousek se pozorně zadívá do novin

Na titulní straně je vidět titulek „Nečas byl sežrán aligátorem, když se mu pokoušel sebrat golfový míček, který skončil u aligátora“

Kalousek:No tak to je v hajzlu, nemáme ještě jednoho nebo dva dvojníky Nečase?

Bárta:Jako ty myslíš, že ty dvojníky uměle vyrábíme?

Kalousek:No tak co budeme dělat?

Bárta:Co my budeme dělat? Děláš si srandu? My jsme celkem v pohodě, to jiní mají docela dost problémů.

Kalousek:No já tedy ne.

Bárta:No ty ne, ale třeba takovej Rath nebo Randsdorf jsou teď v hajzlu.

Kalousek:V hajzlu? Když jsem se naposledy díval do hajzlu, tak jsem tam rozhodně žádného Rátha nebo Ransdorfa fakt neviděl.

Bárta:No taky jsem to myslel obrazně.

Kalousek:No že bych je tady viděl někde v obrazech či na obrazech, tak to taky ne.

Bárta:Kalousku, ty začínáš být blbej jak ten blbej Ransdorf, ty nechápeš tu nadsázku?

Kalousek:Nadsázka? To bude mít něco společného se sázkou, což patří do hazardu no, takže ty myslíš že Ráth a Ransdorf mají něco společného s hazardem? 

Bárta:No když si to myslíš….

Kalousek:Já to v tom mám stále nějaký zmatek….

Bárta:Já mám pocit, že ty máš zmatek v daleko víc věcech než jenom v tomhle.

Kalousek:No a co je teda s tím Rathem a Ransdorfem?

Bárta:Věc se má tak že Rath má těch peněz moc, Ransdorf až příliš málo.

Kalousek:Tak ať mu Rath půjčí….nebo ať mu něco dá.

Bárta:No to mu ovšem asi už nedá ani nepůjčí.

Kalousek:No a proč ne. Vždyť  co jsem tak četl, tak má volných 7 mega.

Bárta:No to sice měl, ale ty jsou už někde hezky uložené u policie.

Kalousek:No tak to je pech…a to si ten Ransdorf nemůže půjčit?

Bárta:Jo kdyby mohl…

Kalousek:A ty mu náhodou nemůžeš podstrčit nějakou obálku s penězi?

Bárta:Kurva Kalousku, ono nestačí, že jsem měl dost na kahánku a že už mám to místo ve věznici zarezervované, ty mě ještě chceš poslat do toho vězení  na co nejdelší dobu,co?

Kalousek:No neboj, když jsi pořád ve vládě, tak tě podržíme.

Bárta:A nejhorší že už nejsem ani předsedou strany, ministrem, jenom tím zatraceným poslancem, kterej se už možná ani nedostane zpátky do parlamentu – příští volby. Ty jsi furt ministr a druhej po tom co vám to vede, no po…po…počkej já na to přijdu…každopádně druhej po tom vašem předsedovi, co nám – nebo spíš tobě furt usíná na jednáních sněmovny

Kalousek:Ale máš prachy….

Bárta:No stejně jsem už fakticky odsouzenej….

Kalousek:No co naděláš, mě taky lidi furt odsuzujou. Snad nejvíc po Drábkovi.

Bárta:No ty alespoň nepůjdeš do vězení

Kalousek:No a bychom nebyli překvapený. Dneska je všechno možné.

Bárta:Jako že by John mohl bejt taky v něčem namočenej? Jo to bych se ho mohl krásně zbavit. Nebo bych to mohl nějak zařídit, abych tam nešel sám, do toho hnusnýho vězení, ona stačí prej ta vazba, jak jsem slyšel Ratha

Kalousek:No Rath toho taky nakecá nebo teď už spíš nakecal.

Bárta:No a nebude ti tak trochu chybět?

Kalousek:No tak to je život-jednou je ve vězení Rath, příště tam bude zase někdo další z nás, nejspíše.

Bárta:Tak já už tam mám letenkou jistou.

Kalousek:Jo ty někam poletíš? A kam že ses nepochlubil?

Bárta:A o čem se tady celou dobu bavíme?

Kalousek:No o Rathovi, Ransdorfovi, o mě i o tobě. A že někam poletíš.

Bárta:Jo leda tak ve snu na Kubu.

Kalousek:Tak tam bych teda neletěl.

Bárta:No já nevím jak lépe a jednoduše bych ti to vysvětlil-prostě mě v určité budoucnosti cesta do vězení

Kalousek:Počkej, takže ty sníš, že budeš ve vězení na Kubě?  No jsou my sny.

Bárta:Hele Kalousku, to se z tebe stal takhle natvrdlý člověk nedávno nebo jsi jím byl celou dobu, jenom jsi to nedával tak okatě najevo?

Kalousek:A co jsem zase špatně pochopil?

Bárta:Všechno a nic.

Kalousek: Tak teď jsem z toho těžce zmatený.

Bárta:No mám pocit, že tohle je tvůj obvyklý stav, zvláště v poslední době

Kalousek:No teď jsme se do toho nějak zamotali

Bárta:No já ne, ale ty jsi nějak mimo

Kalousek:No ale asi bysme se měli vrátit k Rathovi a Ransdorfovi

Bárta:No proč se k nim vracet? Jako Rath si to dost pokazil sám a Ransdorf je asi dost mizernej ekonom, skoro jako ty….

Kalousek:…no dovol…

Bárta:…takže prostě nechápe, že ohromné dluhy jsou ohromné dluhy…holt práce poslance asi v tomhle každého člověka poznamená.

Kalousek:….no dovol….

Bárta:Prostě moc dluhů, moc závazků.

Kalousek:…no dovol….

Bárta:Nějakej zaseknutej kolovrátek, ne?

Kalousek:…no dovol….

Bárta:Ale Kalousku, teď už to fakticky není vtipné.

Kalousek:…..no……

Bárta:Alespoň že tak

Do místnosti se ovšem vřítí dost nerudný Pospíšil

Pospíšil:Pánové, můžete mě říct kdo dostal stupidní nápad mě odvolat?

Kalousek se na sebe s Bártou podívali

Pospíšil:No podívejte se sami, tohle jsem měl na stole

Pospíšil nyní v ruce drží papír, na kterém je jeho odvolání, ovšem zcela bez podpisu

Kalousek:Tak kdo tady asi tak může odvolávat ministry? Že by náš drahý premiér?

Pospíšil:No, asi se mi v tom rozčílení zatemnil mozek. Tak já si to s ním asi půjdu vyřídit na férovku.

Bárta:To asi nepůjde

Bárta si vezme noviny s oznámením úmrtí Nečase a ukazuje je Pospíšilovi

Pospíšil:No hezký……..tak co ale znamená tohle? To si někdo dělá ze mě prču?

 Kalousek:Tak možná si z tebe dělá Nečas prdel ze záhrobí. Nebo to možná už napsal předtím…a bylo to v nějaké hromadě papíru, co se obvykle tak rádo kupí na stolech, teda na pracovních stolech. No i když by se to mohlo hromadit i na jiných typech stolů.

Bárta a Pospíšil se lehce nechápavě dívají na Kalouska

Kalousek:Tak to víte, člověk si občas potřebuje odpočinout od té roboty a hold se mu to tam kupí, kupí a kupí. A prostě je línej ten stoh papíru přebrat.

Bárta:A co když už je toho stoh papíru příliš velký?

Kalousek:No tak to vyhodím z okna, případně skartuju.

Bárta:No a není to trochu nebezpečné? Že něco důležitého přehlídneš?

Kalousek se začne smát

Kalousek:Copak my řešíme něco důležitého?

Konec 1.části